Panoramatické zážitky na jižní straně rakouských Alp

Sraz je v 7.00 hodin v Ebene Reichenau. Už příjezd na místo je překrásný - projíždíme za svítání ospalým údolím. Vidíme jeden rustikální statek vedle druhého a přes zaoblené kopce sem dopadají první sluneční paprsky. Sympatický ranger biosférického parku Stefan nás srdečně zdraví. Naši cestu po korutanské vysokohorské silnici Nockalmstraße začínáme v minibusu. 35 km dlouhá panoramatická stezka se kroutí v 52 zatáčkách přes jedinou evropskou biosférickou rezervaci ve vysokých horách s největším výskytem smrků a borovic ve východních Alpách. Znovu jsme na silnici sami, jen jednou přes ni přejde stádo krav. Po krátké jízdě hustými lesy se dostáváme k hranici lesa. S nadšením zabloudím pohledem do pohádkového světa korutanských hor Nock´n (mírné kopce), které jsou svým zaobleným vzhledem v centrálních Alpách jedinečné.

„Teď to začne kozlíkovat“, říká Stefan a myslí tím intenzivní vůni léčivé rostliny kozlíku lékařského, jehož voňavé kořeny se sklízí nyní po odkvětu. „Alpský kozlík“ si nechávala dovážet už Kleopatra a tato léčivá voňavá rostlina se už delší dobu používá při zpracování kvalitní přírodní kosmetiky. Na vrcholu je příjemně chladno. Stefan nám mezitím už ukázal několik dalších alpských bylinek a vypráví o svém posledním setkání s orly skalními, kteří zde v parku žijí vedle nespočtu dalších zvířecích druhů.

Z Eisentalhöhe scházíme do údolí podél ledovcového kotle u hory tří zemí Königsstuhl kolem pasoucích se krav na zelených loukách. U vrcholu Königsstuhl pramení také malý potok „Karlbach“, který nás zavede k našemu dalšímu cíli, nejstarší léčivé koupeli na statku ve východních Alpách Karlbad.

Hans-Jörg na koupel vybírá z potoka Karlbach kameny, které dvě hodiny dopředu ohřeje na 1000 stupňů v ohništi. Stěny jsou zcela pokryté sazemi a je poznat, že takový oheň tu hořel už tisíckrát. Muži kameny přenášejí do starého sklepení, ve kterém stojí vydlabané modřínové kmeny, do kterých si teď lehneme a zažijeme na vlastní kůži 300 let starou alpskou lázeňskou tradici.

Když na horké kameny dopadne 5 stupňů chladná horská voda s obsahem radonu, která pramení pod domem, kameny prasknou. Z nich se uvolní cenné a zdraví prospěšné minerály - síra, železo a hořčík. Lázeňský mistr Hans-Jörg k tomu říká:

Po příjemném odpočinku na prosluněné terase na nás čeká ještě jeden kulinářský požitek. Kuchařky právě dokončily „Kasnudl“ a z těžkých hrnců na starých kamnech na dřevo se jen kouří. Elektřina tady není. Tvaroh si tu vyrábějí sami, stejně jako zbytek kulinářské nabídky. Hostinská Greti Aschbacher nám servíruje „talíř nudlí“, který chutná stejně dobře, jak vypadá.

Nakonec proběhne ještě tradiční přípitek s pálenkou. Senior šéfkuchař Georg je nadšený palič a svému řemeslu rozumí. „Krásně hlaďoučká“, říká soused vedle mě po prvním doušku hořcové pálenky. Tím se také uzavírá náš den v korutanském pohoří Nockberge. Unavení a spokojení se vracíme zpátky do údolí s plánem, brzy se sem vrátit i s dětmi. Teď nás volá jezero!