3 798 metrů nad Jaderským mořem. Nejvyšší bod Rakouska. Jeho vrchol se nápadně tyčí nad okolními horskými masivy. Großglockner, jeden z nejvýznamnějších vrcholů Východních Alp. Poprvé byl zdolán 28. července 1800 pod vedením arcibiskupa Franze Xavera hraběte von Salm-Reifferscheid. Od toho dne se zde vypíná k nebi vrcholový kříž. Teprve o 80 let později byl dřevěný kříž nahrazen pozlaceným císařským křížem na počest 25. výročí sňatku císařovny Alžběty a císaře Františka Josefa I. „Pojďte a podívejte se na skutky Boha, který je tak podivuhodný ve svém díle mezi lidskými dětmi“, slova žalmu 86,4 jsou navždy vytesaná vysoko nad zemí a napomínají nás k úctě a vděčnosti.
Výstup na Großglockner začíná dlouho před samotným „dnem X“. Celé týdny předem se na tuto akci musí trénovat kondice, vytrvalost a v mém případě především nervy. Ty se ale úplně vypnout nedají. Budeme mít dobré počasí? Opravdu mám na tuto výzvu dostatečnou kondici? Zvládnu náročné pasáže, aniž by se mi rozklepala kolena? Zpětně musím uznat, že při lezení a správném kladení nohou nemám moc času na přemýšlení, moje hlava je příliš zaměstnaná zpracováváním toho, co jsem zažila, zvládáním stoupání a uvědomováním si, čeho jsem už dosáhla.
18. srpna 2021, 8:00 hodin, výchozí bod Glocknerhaus, 2132 metrů nad mořem. Šest motivovaných účastníků a přátel včetně mě vyráží směrem na Salmhütte. Výhled na vrchol, který si zde denně užívá nespočet turistů, je nám bohužel kvůli mlze prozatím odepřen. Krok za krokem vystoupáme jednu serpentinu za druhou, přecházíme přes Stockerscharte (2 501 m) do malebného Leitertalu a kráčíme k chatě Salmhütte (2 644 m). Po cestě míjíme zvědavé sviště a mnoho kvetoucích protěží. Po krátké svačině a rozdělení dalšího vybavení, ke kterému patří horolezecký úvazek, mačky a přilba, se připojujeme k horskému vůdci Georgu Schiechlovi a pokračujeme ve výstupu. Když se ho ptám, kolikrát už byl letos na vrcholu, s úsměvem na mě mrkne: „Pracovní dny vlastně ani nepočítám.“ (Jeho kolegové mi však později prozradí, že za sezónu na vrchol vystoupá pravděpodobně více než šedesátkrát).
Po několika minutách dojdeme k pozůstatkům staré Salmhütte, což je bývalá základna arcibiskupa. Kdysi sloužila k průzkumu oblasti a prvovýstupu. Pokračujeme na Hohenwartscharte (3 183 m), kde nás Georg seznamuje s našimi horskými vůdci, kterými jsou Martin Daberer a Lissi Fürstaller. Oba už byli na vrcholu ráno s jinými účastníky. Nyní společně stoupáme na Adlersruhe - chatu Erzherzog-Johann-Hütte ve výšce 3 454 m n. m. Tam se můžeme zotavit po námaze, výstup na vrchol je naplánovaný na následující ráno. Čeká nás příjemný večer. Za soumraku se nad námi obloha smiluje a odežene veškerou mlhu. Máme nerušený výhled do dálky a vychutnáváme si překrásný západ slunce. Vypadá to, že nám zítra bude přát počasí.
19. srpna 2021, 5 hodin ráno, Adlersruhe (3 454 m). Nedočkavě balíme vybavení, snídáme a diskutujeme. O něco později už s mačkami, helmami a lezeckými úvazky stojíme uprostřed „Eisleitlu”, 40 stupňů strmého ledového pole sahajícího až k nástupu na Kleinglockner. Tady začínají první namáhavé lezecké úseky. Martin mi hned na začátku radí: “Musíš důvěřovat svým mačkám.” Tento tip se záhy osvědčí a ušetří mi energii. I jediný hrot při kontaktu se skálou drží a umožňuje bezpečný výstup.
Hodinu po startu už stojíme na Kleinglockneru a po dalších 30 minutách a překonání Pallaviciniho kuloáru se s obrovským nadšením dostáváme ke zlatému kříži. Radost je bezmezná a výhled do dálky nekonečný. Tlak a pochybnosti z nás spadnou během vteřiny a vzájemně si upřímně gratulujeme. Následuje nepopsatelný pocit euforie spojený s pár slzičkami štěstí. Každému, kdo dorazí po nás, srdečně gratulujeme. Tento okamžik sounáležitosti nás nevyhnutelně spojuje, vykouzlí na tvář úsměv a navždy v nás ponechává nesmazatelné vzpomínky.
Po úspěšném zdolání vrcholu následuje sestup a loučení s Martinem a Lissi. Oba se vydávají na další etapu. Lissi musí zdolat Ortler (3 905 m) v Jižním Tyrolsku, zatímco Martin u Salmhütte vyzvedává další skupinu, která míří na Großglockner. Lidé přicházejí a odcházejí a zároveň prožívají vrcholné emoce. Po návratu do Glocknerhausu se mi vybaví slova slavného horolezce Hanse Kammerlandera:
„Vrchol ti patří, až když jsi zpátky dole, do té doby patříš ty jemu.“
Okamžitě jsem plná hrdosti, že jsme v pořádku dorazili do výchozího bodu a můžeme tvrdit, že pro tentokrát vrchol patřil nám. Děkuji mnohokrát!
Fotografie a texty